Dva mandáty v karlovarském zastupitelstvu bude obhajovat Komunistická strana Čech a Moravy. V pozici lídra se na komunální úrovni poprvé představí Miroslav Soural. Jeho jméno mohli voliči poprvé zaregistrovat ve volbách do krajského zastupitelstva v roce 2020, v nichž figuroval na 41. místě komunistické kandidátky. Karlovy Vary podle jeho názoru nejvíce trápí jak úbytek obyvatel, tak chybějící česká klientela v lázeňských zařízeních.
Vzhledem k tomu, že je vám 70 let, nelze asi mluvit o generační obměně. Je ale vaše účast v komunálních volbách náznakem, řekněme změny směřování strany?
Ano. Mimo jiné pracuji na okresním a krajském výboru strany, za Karlovy Vary jsem i členem ústředního výboru. Takže i z tohoto titulu mě možná strana dala strana na kandidátku dopředu. Post lídra na mě tak trochu spadl. Ale na druhou stranu bych měl být i vzhledem k práci pro ústřední výbor, v Karlových Varech více vidět.
Znamená tato obměna v jejím čele to, že někdejší lídři už nekandidují?
To ne. Například Jaroslav Borka také kandiduje, ale je tuším na čtvrtém místě.
Obhajujete dva mandáty. Předpokládám, že byste chtěli i lepší výsledek.
Pokud se to povede, tak určitě.
KSČM se ale nedostala do poslanecké sněmovny. Nebojíte se, že by se tento fakt mohl „propsat“ i na komunální úroveň?
Hodně lidí dnes začíná srovnávat. Třeba to, co dnes dělá vláda Petra Fialy a co před tím dělali komunisté. Jak se žilo dřív a jak se žije dnes. Hodně lidí se začíná spíš klonit k levicové stránce, než k té pravicové. A to by mělo být vidět i v komunálních volbách. Takže předpokládám, že výsledek letošních voleb by mohl být lepší.
V čem vidíte největší problém Karlových Varů?
Vůbec největší problém se týká výstavby. Speciálně pro mladé rodiny. Dostupnost bytů je dnes malá a mladí většinou nemají peníze na to, aby si koupili vlastní. Byty by se měly stavět tak, aby mladé rodiny měly kde žít. Třeba jen na překlenovací dobu. Problém je v tom, že město rozprodalo většinu svých bytů, a těch se nyní nedostává.
Takže startovací byty?
Přesně tak! Ty by mladým umožnily, aby si v době, kdy v nich budou žít, naspořili nějakou korunu a mohli si potom třeba vzít hypotéku a pořídit vlastní bydlení. Na rozjezd ale něco potřebují, protože nemají určitě na to, aby hned složili X tisíc. Druhá věc, která je bohužel bolestivější, je otázka zaměstnanosti lidí v Karlových Varech. Chybí například řemeslníci, jako jsou instalatéři. To je katastrofa. Podle mě by se mělo tak trochu najet na model první republiky. Každý mistr řemesla by si měl vzít učně a toho si vypiplat. Vybrat ho přímo z devítiletky a pracovat na něm. Práci, kterou by mistr učni dal, by učeň mistrovi zase vrátil. Myslím, že by se zajedno zkvalitnila práce, za druhé i ohodnocení lidí. Vždyť v Karlovarském kraji jsou nejnižší průměrné platy z celé republiky! Proto také spoustu lidí z regionu odchází. Anebo si vezměte zdravotnictví. Dřív, když někdo vystudoval vysokou školu, musel zůstat aspoň pět let. Dostal umístěnku, a podle ní dělal. Dnes lékař dokončí školu, práskne do bot a jde dělat do Německa. Takový člověk je nám na houby.
Mám tomu rozumět tak, že by učňovské školství mohl nahradit systém mistrů a tovaryšů?
Nahradit ne, ale doplnit. Za jednoho předpokladu, že bude legislativně ošetřeno, aby učeň zůstal u mistra předem dohodnutou dobu. Myslím si, že by se určitě zkvalitnila výuka. A trh by se trochu jinak udělal. Škola sice vychová řemeslníka, ale ten nemá, kde se uplatnit. Zároveň je to určitá podpora malého podnikání. Musíme vycházet ze situace, jaká je, a ne vymýšlet nějaké magorie, když to tak řeknu.
V programu zmiňujete i lázeňství. Jakou roli by v jeho podpoře mělo podle vás sehrát samotné město?
Předně by si mělo nechat Alžbětiny lázně, nemělo by je prodávat. Že se v nich musejí udělat nějaké úpravy, je jasné. To už se ostatně děje a město s nimi počítá. Ale vedle střechy a oken by mělo udělat i vnitřní úpravy. To je jedna stránka věci. Druhá je, že by se mělo udělat něco pro to, aby se do Karlových Varů vrátila česká klientela. Čechů teď jezdí málo a na krátkou dobu. To je ale spíš otázka zdravotních pojišťoven. Měly by se ve větší míře vrátit křížkové pobyty. Radnice by se měla zkusit domluvit s provozovateli lázeňských domů na úpravě cenové politiky tak, aby byla lázeňská péče dostupná i našim lidem. Ceny jsou totiž nastavené spíš na zahraniční klientelu. Musíme najít nějaký kompromis. Ale hned to určitě nebude. Určitě se to nestihne v jednom volebním období.
Bavíme se tady o podpoře lázeňství či bytové výstavbě. Na to jsou ale zapotřebí peníze. Jak by podle vás mělo do budoucna město fungovat po ekonomické stránce?
Myslím si, že není dobrá cesta brát si úvěry. Daleko důležitější je hospodárné nakládání s majetkem, který městu ještě zbyl. To by znamenalo víc peněz do městské kasy. Z mého pohledu by měla radnice i více využívat dotační příležitosti. Evropské peníze totiž mohou pomoct s rozvojem města. Třeba konkrétně s rozvojem lázeňství. Vím, že na tento obor existují evropské dotace. Důležité z hlediska města je hledat projekty, do kterých jít.