Den Vítězství nad fašismem si připomínají lidé na celém světě. 8. května vzdávají hold padlým hrdinům i bezejmenným obětem II. světové války. Bezpochyby se všichni bez ohledu na víru či politické přesvědčení shodneme, že se nacistické hrůzy už nikdy nesmí opakovat.
Osobně jsem v tento den navštívil v Karlových Varech celkem tři pietní akce. Považuji totiž za samozřejmé uctít památku předků, kteří položili životy za naši svobodu, ať už to byli vojáci ze zemí bývalého Sovětského svazu nebo Američané, Angličané či Francouzi. Nejprve se za účasti ruského konzula konalo vzpomínkové setkání na karlovarském hřbitově u památníku Rudoarmějců, kteří v našem městě zahynuli. Jako obvykle zde nechyběla politická reprezentace města ani kraje. Střídaly se projevy, kladly se věnce, zazněly obě státní hymny. Tentýž scénář se s drobnými obměnami opakoval také u pomníku Americké armády u hotelu Thermal.
Poslední akcí byl pochod tzv. Nesmrtelného pluku. Pořádali ho ruští návštěvníci Karlových Varů. Tito lidé nesli fotografie svých předků a vzpomínali na jejich válečné osudy. Poklidný průvod několika stovek Rusů Čechů, Ukrajinců a dokonce i Italů narušilo pár „aktivistů“ s transparenty, připomínajícími anexi Krymu či ruské působení na Ukrajině. Byl jsem velmi překvapen, že mezi nimi vidím krajského radního Josefa Janů (Piráti), který se jen před několika hodinami klaněl u pomníků Rudoarmějců a kladl věnce na hřbitově v Karlových Varech. Připadá mi to hloupé a pokrytecké. Každý máme svůj názor. Máme právo nesouhlasit i protestovat. Otázkou ale zůstává, kdy a kde je to vhodné. Kdyby obránci Moskvy nezastavili hitlerovská vojska, asi bychom k jakýmkoli protestům neměli šanci. Možná by náš stát neexistoval.
V zemích bývalého SSSR téměř neexistuje rodina, kterou by II. světová válka nezasáhla. Zrovna tak jako v Izraeli neexistuje rodina, jíž by se nedotkl šoa. Dovolme lidem bez rozdílu národnosti pochodovat za své předky. Připomínejme jejich osudy. V dnešní době, kdy se setkáváme ze zpochybňováním holocaustu či boje proti fašismu, dokonce i z úst vysokých ústavních činitelů, je to více než potřeba.