Jedná se v podstatě o dálnici na operativní leasing, kdy stát je vlastníkem dálnice, ale platit začne až v okamžiku zahájení provozu na hotové dálnici a platit bude jen tehdy, budou-li poskytovány bezvadné služby. Stejně
jako pro dostavbu písecké D4 uvažujeme o využití PPP projektů i u dostavby středočeské
D3 nebo dálnice D35 jako alternativní severní trasy spojující Čechy s Moravou a Slezskem,« řekl ministr dopravy Karel Havlíček. Předložení nabídek očekává ministerstvo dopravy do konce května a následně bude mimo samotné hodnocení probíhat i schvalování vládou a Poslaneckou sněmovnou. Uzavření koncesionářské smlouvy lze předpokládat na podzim roku 2020 tak, aby bylo možné zahájení přípravných prací na přelomu letošního a příštího roku.
Probíhajícího zadávacího řízení se účastní firmy, které představují celosvětovou špičku v oboru výstavby a provozování dálnic i dalších infrastrukturních projektů. Konkrétně jde o konsorcia DIVIa (společnosti Vinci, Meridiam a Eurovia), Via4 – jižní spojení (společnosti Porr, OHL, EGIS a Macquarie), a HOST – South Bohemia Link (společnosti Hochtief a Strabag).
»Tito účastníci splnili kvalifikaci v rámci prvního kola, kterého se mohl účastnit neomezený
okruh potenciálních dodavatelů, a následně se účastnili všech jednání v rámci soutěžního dialogu, celkem se do kvalifikačního
kola původně přihlásilo sedm uchazečů,« dodává koordinátor projektu Martin Janeček z Ministerstva dopravy. V rámci PPP projektu D4 se nejedná jen o dostavbu dálnice D4 v celé délce chybějících 32 km (včetně souvisejících objektů po trase), ale také o její financování ze zdrojů soukromého investora a o řádný provoz i údržbu dálnice po celou dobu trvání koncesionářské smlouvy. Koncesionář tedy ponese po dobu 28 let riziko návratnosti vlastních vložených finančních prostředků.
Z hlediska uživatelů bude dálnice zpoplatněna shodně jako jiné pozemní komunikace v ČR. Příjem těchto poplatků bude příjmem SFDI a nebude jakkoliv provázán s úhradou koncesionáři, který je placen výhradně na základě principu dodržování kvality služeb.
Platba až za hotovou dálnici
Platby koncesionáři stát určí podle dosažené kvality provozování dálnice D4 a plnění dalších povinností. »Koncesionář tedy bude finančně sankcionován např. za každou uzavírku, která vznikne v důsledku nedodržení jeho povinností, sankce budou navíc zvýšené v případě uzavírek v dopravních špičkách« vysvětluje Janeček.
Nabídková cena tedy v sobě bude zahrnovat nejen náklady na výstavbu dálnice a souvisejících objektů a technologií, ale i náklady na řádný provoz či riziko těchto srážek. Stát bude po celou dobu trvání koncesionářské smlouvy vlastníkem dálnice, platit ovšem začne po otevření hotové dálnice a pouze v případě bezchybných služeb.
Jako příklad lze podle Janečka uvést požadavky na dodržení příčné a podélné nerovnosti (dálnice bez »hupů« a vyjetých kolejí), kdy v případě jejich nedodržení v kterémkoliv půlkilometrovém úseku bude celý tento úsek považovaný za nedostupný a platba se za něj nebude vyplácet vůbec.
»V této souvislosti lze předpokládat, že dojde i ke kompletní obnově povrchu dálnice v její jižní provozované části a k doplnění bezpečnostních zálivů pro možnost bezpečnějšího
odstavení porouchaných vozidel,« vysvětluje koordinátor projektu. Zodpovědnost za realizaci projektu z větší části přebírá koncesionář, je to však stále stát, kdo je faktickým vlastníkem celé dálnice již od okamžiku jejího budování až po ukončení koncesionářské smlouvy.
Riziko ponese koncesionář
Z hlediska smysluplnosti údržby komunikace pak stát k nedostavěným 32 km svěří koncesionáři do provozu a údržby ještě 16 km bezprostředně přiléhajících čtyřpruhových komunikací. Koncesionář tak bude odpovídat za řádný provoz celkem 48 km čtyřpruhové komunikace D4 a I/20 od MÚK Skalka u Příbrami po MÚK Krašovice na silnici I/20 před Pískem.
Koncesionář bude těchto 48 km udržovat ze střediska správy a údržby dálnice, které sám nejprve vyprojektuje a postaví, včetně nového střediska pro oddělení dálniční policie. Ve srovnání s jinými dálničními projekty v České republice budou koncesionáři umožněny změny vedoucí k optimálním celoživotním nákladům na provoz a údržbu dálnice (tj. snaha o minimalizaci oprav a s nimi souvisejících uzavírek).
Celý projekt bude také nad rámec existujících projektů vybaven pokročilým systémem dálniční technologie, která umožní bezpečný provoz a řízení dopravy a státu umožní kontrolovat plnění povinností ze strany koncesionáře.
PPP PROJEKTY KSČM NEPODPORUJE
Otázky Haló novin pro člena Zastupitelstva Karlovarského kraje
Pavla Hojdu (KSČM), stínového ministra průmyslu, obchodu a dopravy
- Co si myslíte o PPP projektech? Uvažuje se o nich už dlouho, ale z realizace nakonec vždy sešlo…
KSČM vždy avizovala, že stavba dálnice pomocí PPP projektů je příliš riziková a takovýto postup nepodporuje.
Podmínky výstavby a provozování včetně splácení státem se jeví výhodně a mohou samozřejmě v krizové situaci pomoci státu. ČR ale v současné době není v krizi a ani v době, kdy zde byla krize po r. 2008, se tehdejší vedení státu k tomuto kroku neodhodlalo, a to ve vedení byly pravicové strany, které takovému řešení výstavby jsou více než nakloněny. Daleko vhodnější by bylo přijmout Parlamentem takové zákony, které naopak potřebnou liniovou výstavbu urychlí a přiblíží alespoň zákonům na výstavbu liniových staveb v Německu nebo Polsku. Problém není ani ve financích, protože na případnou zrychlenou výstavbu by si mohl SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) zapůjčit prostředky na zajímavý výhodný úvěr.
- Dálnice, ale i jiné liniové stavby se u nás budují neúměrně dlouho, je toto cesta ke zlepšení?
Soudný člověk si přece nemůže myslet, že soukromý investor ve výstavbě liniových staveb může stavbu urychlit, aniž by porušil nebo obešel zákony platné v ČR. Bude tedy stát mhouřit oči při obcházení nebo porušování platných zákonů pro výstavbu liniových staveb? Proč nedokáže současný systém našeho státu zajistit takové urychlení? Při porovnání např. s Polskem, Rakouskem nebo Německem zjišťujeme, že doba přípravy a výstavby je v ČR třikrát delší než v těchto státech.
- Může zapojení soukromého sektoru přinést snížení nákladů, jak si ministerstvo slibuje?
Osobně se nedomnívám, že zapojení soukromého sektoru může přinést snížení nákladů. Je snížením nákladů například, když si stavebník domku půjčí peníze na stavbu u banky a po 20 letech splatí téměř více, než si půjčil? Informace o zlevnění stavby soukromým investorem jsou pohádky pro neinformované a chtějí přesvědčit obyvatele, že soukromý investor staví za stát jen proto, že jej má rád a že přeci nechce na stavbě a následné údržbě stavby vydělat. Nežijeme určitě v socialismu ani na planetě, kde činí investor dobro pro objednatele jen proto, že chce činit dobro a že to dělá pro obecní blaho.