Otázky Haló novin pro Pavla Hojdu, stínového ministra průmyslu a obchodu za KSČM
Bude přechod na zemní plyn skutečně znamenat zásadní omezení emisí, když jde také o fosilní palivo?
Spalovací proces je ve svém důsledku vždy emisí kysličníků uhlíku. Uhelné elektrárny byly v poslední době vybaveny filtry, které razantně snížily únik prachových částic a kysličníků síry, případně těžkých kovů. Došlo k výraznému vyčištění spalin z komínů uhelných elektráren a provozů zpracovávajících uhlí.
Proto poplatky za emise uhlíku jsou pro výrobu energie z uhlí prakticky likvidační, a pokud není dle vyjádření MPO jiné cesty, hledají se náhražky, např. zemní plyn, ale je zapotřebí si uvědomit, že i ze zemního plynu jsou produktem spalování rovněž kysličníky uhlíku, ale i kysličníky dusíku, a je jen otázka času, kdy bude emisně zpoplatněno i spalování zemního plynu.
Ministr Havlíček je proti institutu emisních povolenek. Jaký je váš názor?
V tomto s ministrem Havlíčkem souhlasím. Pokud by Evropská komise přijala postupný přechod s ohledem na možnosti a ekonomiku daných zemí tak, aby dopad na ekonomiku provozu nebyl likvidační a odstavovaly se provozy při ukončení životnosti bez další rekonstrukce, pak by to bylo srozumitelnější a lépe přijatelné. Právě díky takto drastickému přístupu musejí firmy hledat jiná, dražší řešení (zemní plyn není tuzemskou surovinou a jsme tím pádem závislí na dodávkách ze zahraničí – je jedno, jestli z Východu nebo Západu či Jihu). Odvětví závislá právě na energii z uhlí by se mohla dlouhodobě připravovat na přechod k využití jiných zdrojů. Spalování zemního plynu, které je v mnoha ohledech příznivější k životnímu prostředí, nemůže ale konkurovat v dopadu na ovzduší obnovitelným zdrojům, jako jsou vítr, voda, slunce, termální energie, anebo jaderné energii.
Jak vnímáte sociální dopady nuceného útlumu uhelné energetiky jakožto komunistický politik žijící přímo v Karlovarském kraji?
Je dobré, že vláda bude v nejbližší době řešit dopad na propuštěné pracovníky a region. Ale je zapotřebí si uvědomit, že podpora v nezaměstnanosti nic neřeší z hlediska potřeb pracovníků a dopad na region to bude mít rovněž negativní. Pracovníci z odvětví využívajících uhlí pro energetiku jsou úzce specializovaní a nebude jednoduché zajistit jejich přeorientování na jiné specializace, např. pro výroby v oblasti High technologií, pro které ale např. v Karlovarském kraji nejsou žádné podmínky ani výrobci. V kraji je nosnou částí ekonomiky lázeňství, služby, lehký průmysl, drobná výroba, cestovní ruch a bohužel logistické služby spojené s výstavbou velkého množství rozměrných hal. Tím, že budou dostávat propuštění pracovníci podporu v nezaměstnanosti a případnou podporu státu v důsledku úpadku uhelného průmyslu, budou prakticky bez jakéhokoliv přínosu pro hospodářství kraje, nebudou vytvářet prací žádnou přidanou hodnotu.
Po urychlené dostavbě dálnice do Prahy z Karlových Varů a dostavbě dálničního připojení ve směru do Německa (směr Marktredwitz a Bad Bernek) a dále po elektrifikaci železniční trati z Chebu do Norimberku by samozřejmě byl Karlovarský kraj daleko atraktivnější pro investory. Bohužel i vzdělanost, zejména vysokoškolská, je problémem, protože rozhodující vysoké školy, zejména s technickým zaměřením, jsou mimo kraj, nejbližší je Západočeská univerzita v Plzni, a pak vysoké školy v Praze. A bohužel absolventi VŠ zůstávají právě v těchto metropolích, protože tam mají daleko vhodnější uplatnění než v Karlovarském kraji.