Hynek Kmoníček si nemyslí, že by nyní v souvislosti s prezidenskými volbami 2020 v USA hrozila občanská válka. „Občanská válka je vždy obrovská investice. V podstatě riskujete všechno, celý svůj život, rodiny. A to se dělá pouze v případě, kdy nemáte jinou možnost. Jen když se dostanete do situace, že váš život stejně skončí. A v takové situace ani jedna ze dvou stran v USA není.“
„Co teď v USA zažíváme, to je ideový spor,“ myslí si ambasador. „Republikáni se pokoušejí vrátit Ameriku do stavu, v jakém byla před krizí v 60. letech, do období, kdy tady bylo 89,5 procenta bílého obyvatelstva a jejich centrálním psychologickým problémem bylo to, jak smířit Ježíše s Elvisem. Tahle Amerika už ale neexistuje a demograficky už nikdy existovat nebude. V roce 2007 se totiž v Americe začala rodit nová generace. Generace, které říkají Z+.“
„V ní nejenom že bílé děti nejsou většinou,“ říká Kmoníček, „ve věku do roku, do dvou, tří, čtyř nebo pěti let, v žádném z nich jich není více než 35 procent. Amerika se tedy stává zemí, kde nejpozději v roce 2032 budou poprvé v její historii exevropští bílí obyvatelé menšinou. To zcela změní volební mapu, což jsme viděli už teď.“
Amerika, která se každé dvě generace mění, se podle Kmoníčka pomalu stává Amerikou, kde příští prezident bude znát název každého kmene v Ekvádoru, ale v životě nebyl v Irsku. „My Evropané jsme s Amerikou stejná civilizace. Ale nůžky se rozevírají a tyhle volby jsou toho klasickou ukázkou.“
Typický Američan? Hispánec John Rodriguez.
„A samozřejmě jsou to nejen změny demografické,“ uvádí velvyslanec. „Protože etnikum určuje i úroveň bohatství. I to se musí měnit. V tuto chvíli 86 procent amerického bohatství je v držení 60 procent starších bílých mužů, kde 72 procent z nich je starších než 55 let a 28 procent z nich je starších než 70 let. To jsou ty staré peníze.“
„Ale primárním voličem bude brzy španělsky hovořící Hispánec jménem John Rodriguez. A tady bude muset dojít k příštímu ‚dealu‘ Ameriky, kdy hnací síla, ta mašina, se bude muset propojit s těmito penězi. Takže já prorokuji příští Ameriku primárně hispánskou, která se začne, a to bude zajímavé, velmi mísit s kavkazskou, tedy evropskou bílou Amerikou, a dojde k vytvoření nějaké nové Ameriky.“
To ale podle Kmoníčka nemusí znamenat konec pomyslné nadvlády „bílého heterosexuálního muže“ v USA. S nástupem křesťansky orientované hispánské komunity se totiž může měnit i hodnotová orientace většinových Američanů vůči sexuálním minoritám. Amerika tak nebude bílá, ale hodnotově může být mnohem pravicovější a republikánsky konzervativnější.
Mladí Američané a nové šílenství.
Stejný hodnotový a ideologický souboj se ale podle Kmoníčka odehraje i v Demokratické straně. „Ta je dnes vlastně rozdělena na dvě strany. První z nich je strana mladých, to je třeba Alexandria Ocasio-Cortezová nebo Ilhan Omarová, kongresmanky, které se ideově pohybují někde mezi Che Guevarou a Michailem Bakuninem (ruský ideolog anarchismu v 19. století, pozn. red.).“
„Jejich teoretickým vůdcem je Bernie Sanders, který je dostatečně středový na to, aby pro ně byl ještě reprezentativní, a dostatečně starý, aby neměl takovou úroveň šílenosti, když to řekneme nadrsno.“
Na druhé straně je tu podle Kmoníčka Joe Biden, který je představitelem klasického demokratického proudu, který se od republikánů příliš neliší. „Ale tím pádem není dostatečně atraktivní pro své vlastní mladé voliče, kteří by nejraději New York Pride chtěli vyhlásit za státní svátek.“