Rozhovor Haló novin s lékařkou Kateřinou Jirousovou

24. 3. 2021

Očkováním se vytváří kolektivní imunita

Zapojíte se jako praktická lékařka do očkování svých pacientů proti covidu?

Ano, dělám pro to, co můžu. S velkou lítostí musím ale říci, že je to nejen otázka toho, jestli chci nebo nechci očkovat, ale i politická otázka, která nám lékařům velice svazuje ruce. Nyní panuje skutečně jedna velká beznaděj a zoufalství. O možnost očkovat v ordinaci jsem se přihlásila ihned, jak se začalo o této problematice mluvit. Zprvu jsme byli alespoň částečně informováni přes naše stavovské organizace a websemináře, ale nyní se o téměř všech novinkách dovídáme díky senzacechtivosti novinářů z televize, a to ještě často ústy jakýchsi pseudoodborníků. Čili i já, jako lékařka, mám mnohdy problém se ve všech »zaručených« informacích vyznat.

Na facebookových stránkách jsem příznivcem Iniciativy Sníh, tedy skupiny skutečných odborníků, kteří zastupují roli vlády ve smyslu vyvracení různých fake news a pseudosenzací. A to na základě doložených a odborných článků a skutečností. Vláda toto totiž absolutně nezvládla a nezvládá nadále – viz například to, že teprve nyní připravuje kampaň na podporu očkování!

Ordinace mám dvě, obě na vsi. Na všechny své pacienty jsem dostala před 14 dny doslova jednu lahvičku očkovací látky AstraZeneca (tj. 10-13 dávek). Přitom jsem poctivě vyplňovala všechny možné dotazníky, odepisovala na maily jak na kraj, tak na Sdružení praktických lékařů, tak na Českou lékařskou komoru, zadávala jsem jména pacientů na očkovací seznam ÚZIS. Nyní je 14 dní ticho po pěšině.

Ale v každém kraji je to jiné. Někde praktičtí lékaři očkují »jako o život«, a někde ještě ani očkovací látku neviděli. Záleží především na krajském koordinátorovi a hejtmanovi, jak očkovací látky rozdělí. Jihočeský hejtman Kuba (ODS) – totiž pracuji a žiji v jižních Čechách - posílá očkovací látky přednostně do očkovacích center, což podle mě není správná cesta. Dokud se praktičtí lékaři aktivně nezapojí do očkování, tak proočkovanost lidí bude naprosto mizivá, jako je to nyní. Praktici mají s očkováním i proti jiným nemocem bohaté zkušenosti, znají své pacienty. Takže mohou prakticky všechny, kteří jen projdou ordinací, »píchnout«.

Co to bude pro vás znamenat navíc, protože víme, že je toto očkování spojeno s velkou administrativou? Lze to zvládnout, když si uvědomíme, jaké pracovní nároky jsou navaleny na praktické lékaře?

Je to skutečně velmi náročné. A to nejen administrativně, ale i časově a také, abych tak řekla, technickým vybavením. Názorně vysvětlím na svém vlastním případu, jak jsem k očkovací látce přišla já.

Jak jsem již uvedla, předcházelo mailování na všechny strany a najednou »jednoho krásného dne« mi přišel e-mail, že si mám vyzvednout jednu lahvičku očkovací látky AstraZeneca v nemocniční lékárně. Mám si pro ni dojet sama, svým vozem, s chladicím boxem vychlazeným na danou teplotu a teploměrem, a cestou monitorovat, zda je teplota v pořádku. Toto vše jsem samozřejmě zařizovala mimo ordinační dobu, včetně obvolávání pacientů, kteří měli na toto očkování nárok.

Vyplnila jsem poukaz na vydání léčiva (třikrát), dále výdejový list v lékárně – vše orazítkovat a podepsat. A dostala jsme lahvičku! Lahvičku velikosti cca 3x4cm jsem vezla v chladničce 60x40 cm, a tato musela celou dobu stát označením nahoru. Cestou z lékárny jsem volala sestřičce, která již byla nachystána v ordinaci, aby obvolala pacienty, že je ihned naočkujeme, abychom druhý den mohly normálně ordinovat a nezdržovaly se očkováním, a hlavně zapisováním jak do našeho počítačového systému, tak do ISINu (ÚZIS). Všichni byli včas připraveni, ač už to bylo ve večerních hodinách. Injekční techniku jsme k tomu samozřejmě nedostali a byl i problém si tyto »malé stříkačky« objednat, jelikož se většina praktiků na očkování aktivně připravuje, takže byly mnohde vyprodané nebo s dlouhou dodací dobou. Já měla 20 stříkaček půjčených od kolegyně.

Zápis do mojí počítačové dokumentace proběhl poměrně snadno, za telefonické pomoci IT specialisty, navíc mám moderní program, který je možno propojit právě i s ISINem. Toto jediné jakžtakž fungovalo, ale několik lidí se nepodařilo ztotožnit s registrem obyvatel. To už jsem skutečně musela řešit až druhý den v pracovní době. Vůbec nemluvím o finanční odměně, která je pro praktické lékaře 10krát nižší, než mají v očkovacích centrech.

Ptát se, zda takové martýrium chcete absolvovat i kvůli vašim dalším pacientům, asi není namístě, viďte...

Přesně tak, chci to absolvovat, a nejen proto, že mi na mých pacientech záleží, ale ráda bych, aby již toto peklo, toto vězení, skončilo. A jediné světlo na konci tunelu nám může rozsvítit právě očkování. Do pozadí, žel, ustoupilo mnoho dalších chorob, odkládají se operace, nemluvě i o další administrativě, která je v podobě vypisování pracovních neschopností a zadávání žádanek na praktické lékaře kladena.

Jste také již očkována? Jak se vůbec chráníte před možným onemocněním nejen covidem, ale jakýmikoli nemocemi, které se přenášejí kapénkami?

Ano, očkována jsem první dávkou vakcíny AstraZeneca, druhou dávku dostanu v květnu. A to i přesto, že mám pětiměsíční dítě a plně jej kojím. Koronavirus jsem navíc prodělala a věřte, že nikomu nepřeji, aby se jím nakazil. Byla jsem nakažena v těhotenství, ač subjektivně s minimem příznaků (pouze rýma), tak mi bohužel pravděpodobně poškodil játra, což ke konci gravidity ohrožuje dítě, nikoliv matku. Z důvodu elevace jaterních enzymů porodníci přistoupili k vyvolání porodu. Rodila jsme o tři týdny dříve, než bylo původně v plánu, navíc jsem měla překotný porod a trochu komplikovanější a mé dítě po porodu »hůře dýchalo«. Nyní už je vše v pořádku, ale věřte, že bych takový strach o dítě, jako jsem po porodu měla, už nechtěla zažít.

Nejlepší ochranou, jak je doloženo i na jiných chorobách, nejen kapénkových, je očkování. Některé choroby se dokonce podařilo díky očkování zcela vymýtit, na některé neexistuje lék a jedinou prevencí je právě očkování, ale to je kapitola sama pro sebe. Každopádně nyní, když očkování vázne, musíme se chránit i jinak. Ve zkratce bych řekla, že stále platí 3R (respirátory/roušky, ruce, rozestupy). Dodržování základních hygienických pravidel je nejen nutné, ale i slušné. Já je dodržuji.

V současnosti skloňujeme ve všech pádech očkování proti covidu, ale občané se mohou po celý rok očkovat proti klíšťové encefalitidě, meningokoku, proti chřipce atd. Děti mají být povinně očkovány proti devíti smrtelným infekčním chorobám - i tak se někteří rodiče zdráhají před těmito očkováními. Před časem byl medializován příběh dívky, kdy její maminka bránila očkování dcery proti tetanu. Co vy na to?

Já jsem pro očkování všemi deseti. Ve své ordinaci očkuji celoročně proti klíšťové encefalitidě, pneumokokovi, na podzim proti chřipce. Samozřejmostí je očkování proti tetanu, to kontroluji při každé preventivní prohlídce. Sama jsem také očkována všemi povinnými vakcínami a i proti klíšťové encefalitidě. Proti pneumokokové infekci se doporučuje očkovat malé děti a rizikové pacienty nad 65 let, své děti tedy naočkovány mám. Dále do ordinace objednávám vakcíny dle přání pacientů, jako je očkování proti černému kašli (lze spojit s očkováním proti tetanu) nebo hepatitida A, B a další.

A jaký mám názor na rodiče, kteří děti neočkují? Nerozumím jejich hlouposti. Ať se zkusí zeptat své prababičky, která rodila v době, kdy bylo zcela běžné, že tři ze šesti dětí zemřely na chorobu, která je dnes očkováním již eradikovaná nebo eliminovaná, zda by nechala své děti očkovat...

Jak se díváte na to, že není v ČR stále dostatečný přísun vakcín proti covidu?

Jsem z toho velice nešťastná. Na to asi nic jiného nelze říct. Tolik se spekulovalo o tom, kdo se nechá a kdo nenechá očkovat. Teď se nemůže nechat naočkovat ani ten, kdo chce.

Očkovala byste jakoukoli vakcínou, nebo máte své favority z hlediska účinnosti, spolehlivosti apod.? Jaký je váš názor na ruské vakcíny?

Očkovala bych čímkoliv. Favority nemám, nejsem vakcinolog, abych mohla posoudit, která je lepší a která horší. V situaci, ve které ale jsme, si dovolím říci, že »lepší cokoliv než nic«. A speciálně se ptáte na Sputnik V, což mi přijde úplně zbytečné, ale chápu, je vyrobena v »nenáviděném« Rusku. Je v podstatě na stejném principu jako AstraZeneca (švýcarsko-britská vakcína), nemám důvod ani jedné z nich nevěřit.

Je otázkou, jak dlouhou účinnost budou vakcíny mít. Stačí jeden cyklus očkování, nebo se budeme přeočkovávat každý rok jako proti chřipce? Nebo se budou lidem nabírat protilátky a na základě toho se určí, kdo bude přeočkován? To jsou otázky do budoucna. Samozřejmě ideální by byla vakcína, která by nás chránila minimálně desetiletí. Ta by pak byla mým favoritem, ať by ji vytvořil kdokoliv.

Sledujete diskusi nad některými negativními účinky AstraZeneky?

Sleduji velmi bedlivě vše, co se kolem koronaviru a očkování děje. Jak jsem již psala, nejsem odborníkem na očkování, takže si půjčím, myslím, hezky a srozumitelně napsané vyjádření ze stránek Iniciativy Sníh, které jsem trochu upravila a zkrátila. Vakcína ChAdOx1-S je takový aktuální »otloukánek«. Přestože některé události okolo této vakcíny nejsou zrovna šťastné (smlouvy a dodávky, některá rozhodnutí ohledně klinického programu), na základě toho, co aktuálně víme, se jedná o bezpečnou a účinnou vakcínu proti COVID-19. Některé země preventivně pozastavily očkování (konkrétní šarže) Astrou z obav ze závažných nežádoucích účinků - děje se tak poté, co v době po očkování v některých zemích došlo k trombembolickým příhodám a úmrtí, což je to naprosto relevantní důvod a preventivní postup. Bohužel kvůli senzacechtivosti a tomu, že se jedná o citlivé téma, jsme intenzivně masírovaní těmito informacemi, které se tak zdají být četnější, než jsou. Ještě doplním, že dle SÚKL u všech podezřelých úmrtí v ČR, která mohla souviset s očkováním (bylo jich 11), se došlo k závěru, že žádné úmrtí po očkování nebylo způsobeno krevní sraženinou. Stejně zní i závěr Evropské lékové agentury, jakékoliv vedlejší účinky podle ní nelze jasně spojit s očkováním.

Veřejně se probírají také léky na léčbu covidu. Prozatím při mírném průběhu jsou to jen paraleny apod. Ale co říkáte aplikacím ivermektinů a dalších léků pro těžce nemocné covidem v nemocnicích, o kterých se diskutuje a není jednota názoru u lékařů?

Pokud člověk onemocní virovým respiračním onemocněním, tak samozřejmě doporučuji klid na lůžku, paralen při teplotách nebo podle potřeby, dostatečnou hydrataci a zvýšený příjem vitamínů a minerálů na podporu imunity. Antibiotika nejsou nutná, ale ani vhodná, protože ta působí pouze na bakteriální infekce, nikoliv virová. Takový postup doporučuji i v případě nákazy covidem. Kromě vitaminu C je doporučován i vitamin D, kterého, jak víme, máme kvůli našemu podnebí nedostatek, dále zinek, a nyní jsem četla i poměrně pěkný článek, který chválil betaglukan jako pomocníka v boji proti covidu. Vše, co jde, doporučuji pacientům užívat v co možná nejpřírodnější formě, vyváženou pestrou, zdravou a pravidelnou stravou. Ostatní léčiva, jako je ivermektin či isiprinosine, nedoporučuji, jejich použití v primární péči je off label (způsob použití mimo schválené pokyny – pozn. aut.). Na jejich užití v nemocnicích se dívám tak, že »zoufalá situace vyžaduje zoufalé činy«, čili zkusit cokoliv, abychom pacienta zachránili. Existují vědecké studie, které přínos výše jmenovaných léků v boji proti covidu neprokázaly.

V různých zemích se vyvíjejí léky, které mají zabrat i na »běžný« covid a budou či již jsou dostupné v lékárnách. Není v těch novinkách trochu zmatek vzniklý tím, že jsme jako lidstvo tak trochu v křeči?

Jak jsem již uvedla, sleduji websemináře, aktivně vyhledávám informace i na internetu. Zmatek v tom je obrovský, nejen pro čtenáře, ale myslím, že i pro lékaře. Momentálně se největší naděje vkládají do monoklonálních protilátek, vše se ale stále zkoumá a ověřuje. Vypadá to, že dané protilátky jsou účinné proti britské, jihoafrické i brazilské variantě.

Dle mého názoru by se alespoň částečně zmatku předešlo, kdyby dostávaly větší prostor v médiích vědecké kapacity před »koryta si bránícími« politiky. Výbornou skupinou odborníků je např. Iniciativa Sníh, dále Iniciativa zdravotníků nebo nově vznikající odborná skupina pod vedením MUDr. Smejkala MeSES (Mezioborová skupina pro epidemické situace).

Jaká je dle vašich poznatků ochrana očkovaných před mutacemi covidu?

Mutace budou asi problémem, ale je jistě dobré nechat se očkovat, jelikož očkováním nechráníme jen sebe, ale i ostatní, vytváří se tzv. kolektivní imunita. Chráníme tím tedy i ty, kteří se např. kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu očkovat nemohou. Před jakou mutací nás očkování ochrání, je dle mých informací ve fázi výzkumů, ale čím dříve se proočkujeme, tím více koronavirus oslabíme, a tedy i zabráníme vzniku dalších mutací.

Dovolte mi otázku ze sféry konspiračních teorií - totiž i naši čtenáři nás jimi obesílají a žádají osvětlení. Například: Člověk svým očkováním nechrání ostatní lidi, protože i zaočkovaný zůstává virovým nosičem. Je to pravda?

Co se očkování týče, a to nejen proti covidu, ale obecně, očkování chrání očkovaného proti nákaze jako takové ne zcela stoprocentně. U vakcín proti koronaviru je účinnost udávána od cca 85 až po cca 98 %, což znamená, že očkovaný člověk se z 85-98 % nenakazí, a nebude tedy nosičem viru. Pokud se ale přeci jen očkovaný nakazí, má nemoc mírnější až zcela asymptomatický průběh.

Druhou zásadní věcí je tzn. kolektivní imunita, tedy že čím více lidí se naočkuje, tím dříve se zastaví šíření, a čím méně se bude virus v populaci šířit, tím je také vznik nových mutací méně pravděpodobný. Ještě doplním informaci izraelského ministerstva zdravotnictví, které uvedlo, že ti, kteří vakcínu nedostali, měli 44krát vyšší pravděpodobnost rozvoje symptomatického onemocnění a 29krát vyšší pravděpodobnost úmrtí na COVID-19.

A další konspirační teorie: »Itálie provedla pitvu mrtvého pacienta s koronavirem a nastalo velké odhalení: COVID-19 není virus, ale velký celosvětový podvod. Lidé umírají na zvýšené globální 5G elektromagnetické záření.« Já odpovídám, že je to nesmysl od začátku až do konce. Co vy na to?

Nevím, co na to říci… To je skutečně úplný nesmysl. Já zase slyšela, že očkováním nás čipují. Po internetu se šíří i vtipy, například: Lidé, kteří si myslí, že vakcína proti covidu změní jejich DNA, by to měli brát jako svou příležitost.

Trvají názory části veřejnosti, že koronavirus není přírodního původu, že ho »někdo« uměle vytvořil v laboratoři za zištným či světovládným účelem.

Není v žádném případě prokázáno, že by koronavirus vznikl v laboratoři – tomu jsou nakloněni vědci z WHO. Odhalení původu koronaviru by nám snad mělo pomoci v boji proti němu a předejít dalšímu šíření a snad i posloužit při vývoji léků a očkování proti smrtícímu viru, ale toto mají na starost vědci. Já jsem lékařka a léčím, proto se více zajímám o očkování a doporučené postupy, jak se o pacienty nakažené covidem starat.

Někteří lidé zpochybňují smysl nošení respirátoru FFP2, prý respirátory obsahují jedovaté, přímo rakovinotvorné látky, poškozují plíce. Jak to vyvracíte? Jistě se vás na to pacienti ptají.

Musím s radostí říci, že mám velmi slušné a ohleduplné pacienty. Ani v »době rouškové« a ani teď, když je povinnost nosit do zdravotnických zařízení respirátor, s tím nemají moji pacienti problém. I já mám respirátor, abych je neohrožovala, a oni jej nosí hlavně kvůli mým dětem. Vědí, že se bojím hlavně o ně, a jsou mi vděční, že chodím do práce i přesto, že je to velké riziko. Jediné, s čím máme v ordinaci problém, je, že v těch respirátorech špatně slyšíme. No, a kdyby se mě přeci jen někdo zeptal, odpověděla bych – když se vám špatně dýchá s respirátorem, jak by se vám asi dýchalo na ventilátoru?!

Máte vůbec v současné době čas si také odpočinout, relaxovat v přírodě, přečíst si knížku, nebo jste stále v jednom kolotoči?

Nemám čas. Jelikož mám dvě malé děti, je to opravdu velmi náročné období. A to nejen časově, ale i psychicky.

Autor: 
Monika Hoření
Zdroj: 
ihalo.cz