Osobní vlaky ve středu ráno v Německu na mnoha nádražích stály a nástupiště byla prázdná. Kvůli dvoudenní stávce DB zcela odřekly až do pátečního rána všechny přímé spoje Berlína s Prahou. V Německu totiž začala z noci na středu dopředu ohlášená stávka strojvedoucích osobních vlaků Německých drah (DB). Informovala o tom agentura DPA a první přímý vlak z hlavního nádraží v německé metropoli do českého hlavního města měl odjet až v pátek v 6.17 hodin.
Zatím německý dopravce nabízí jako alternativu ke zrušeným přímým vlakům z Berlína do Prahy spoje, které často počítají s pěti až sedmi přestupy. Odborový svaz německých strojvedoucích chce stávkou dosáhnout zvýšení mezd a získání jednorázového příspěvku, který má zaměstnancům kompenzovat dopady pandemie. Vedení DB považuje stávku za eskalaci v nevhodnou dobu, protože akce zasáhla firmu uprostřed letní sezony. Strojvedoucí nákladní železniční dopravy stávkují od úterního večera.
Německé DB však stejně jako České dráhy uvádějí, že podle jízdního řádu budou vypravovány vlaky mezi Prahou a Drážďany. Bez problémů by také měly jezdit ostatní vlaky, které ČD provozují s jinými dopravci. Nevím, zda veřejnost bude tímto dostatečně uklidněna. Zmatečnosti na železnici v poslední době neustále přibývá. Porovnáme-li Německé DB s přepravci v České republice, tj. ČD, Arriva, Leo Expres či RegioJet, není mezi nimi příliš velkých rozdílů. Vláda prokázala naprostou neschopnost například s liberalizací okamžitě umožnit pro cestující jednotnou jízdenku platnou u všech přepravců. To vládě však trvalo téměř dva roky.
Samotných výluk na SŽDC je celá řad, byť mají své opodstatnění, tratě se musí udržovat a modernizovat. Ovšem liberalizovaná osobní přeprava v systému nezbytných výluk vytváří ještě větší chaos. Chceme ulevit přetíženým silničním tahům, dostat co nejvíce cestujících na železnici? Pak opodstatnění však nemá Evropskou unií nařízená liberalizace železniční přepravy, která žene do volné soutěže na tratě různé dopravce, často s minimálními finančními nákladovými rozdíly. Tzv. úspory se totiž pohybují v řádech milionů, v lepším případě desítek milionů korun, ale několika set milionové až miliardové náklady bez ohledu na přepravce zůstávají.
V rámci »úspor« dochází však ke snižování obsluhy železniční dopravní cesty a zároveň k liberalizaci, jež umožní její přeplněnost. Svůj díl si i vybírá přepracovanost strojvedoucích a vlakového personálu. Již minulý rok si vybral krutou daň a v posledních týdnech se tak stalo opět v podobě tragických nehod i na ztrátách životů. Naše Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska všem obětem vyjadřuje úctu a hlubokou účast pozůstalým.
Právě v této souvislosti s požadavky německých strojvedoucích se chci zastat i našich českých strojvedoucích. Myslím si, že dodržování bezpečnostních předpisů včetně přestávek, funkčnost signalizace jsou prvořadé, chrání jejich životy a životy cestujících. Zcela stranou nesmí však zůstat ani výšení mezd strojvůdců a vlakového personálu. To i přesto, že průměrný hrubý plat strojvedoucího podle statistických údajů dosáhl v roce 2019 přes 40 tisíc Kč, je k němu však třeba přistupovat jako k platu průměrnému, kterého všichni nedosáhnou. To jen znamená, že tato profese se přibližuje průměrné hrubé mzdě v ČR. Tedy žádný nadstandard a zátěž je, řekl bych, vysoká.
U platů vlakového personálu je to mnohem níže, než je statistický průměrný plat. Možná si ČD a ministerstvo dopravy slibují od propouštění svých zaměstnanců vyšší konkurenceschopnost vůči ostatním přepravcům. Myslím si, že to však není správná cesta. Nehody na železnicích jsou alarmující. Chceme-li prosperující stát, je třeba do železnic a lidí na nich pracujících investovat, a to nikoliv několika zlatými padáky těm nejvýše postaveným, ale investovat do těch, na kterých stojí každodenní provoz železnice. Likvidace tratí, jejich konzervace a především liberalizace nařízená EU na úkor národního přepravce Českých drah je zločinem na suverenitě České republiky.