Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství zopakoval, že Česká republika by se měla vyvázat z tzv. Zelené dohody pro Evropu (tzv. Green Deal). Naježil tak okamžitě několik představitelů nové vlády.
Zeman považuje Green Deal za hlavní příčinu růstu cen energií v České republice. Prudký nárůst cen elektrické energie či zemního plynu pak podle něj bude pokračovat. »Máme-li tento nárůst alespoň zmírnit, musíme se vyvázat z tzv. Zeleného údělu pro Evropu, který je podle mého názoru hlavní příčinou nárůstu cen energií,« řekl. Odstavování funkčních elektráren podle něj snižuje nabídku energií. »A při konstantní, nebo dokonce rostoucí poptávce, je přirozeným důsledkem růst její ceny,« dodal.
»To, co se nyní děje s cenami energií, je důsledkem jednak přístupu Evropy a České republiky k Rusku a Číně, jednak – a to velmi zásadně – Green Dealu,« potvrdil ekonomický expert KSČM Pavel Hojda.
Podle Zemana je však naštěstí energetická politika v pravomoci národních vlád a parlamentů. »A není nám naštěstí diktována Bruselem, což se týká i jaderné energie, kterou vřele podporuji. A pokládám za chybu, jestliže o podpoře jádra sice mluvíme, ale neudělali jsme v posledních letech téměř nic konkrétního, abychom začali stavět nové jaderné zdroje,« řekl. Týká se to podle něj všech minulých vlád.
Zelená dohoda je podle Zemana důsledkem toho, že se z ekologie stalo náboženství. »A jako každé náboženství, i toto má své proroky,« řekl v narážce na švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou. Dohoda podle něj přikazuje přestat v roce 2030 topit zemním plynem a v roce 2035 nejezdit v automobilech se spalovacími motory. »Toto vše by podlomilo naši energetiku tím, že by vedlo k energetické chudobě,« uvedl. Hrozil by podle něj pokles životní úrovně i výkonu ekonomiky.
Podle vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) prezident v projevu šířil dezinformace o obsahu tzv. Zelené dohody pro Evropu. Bartoš i předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v té souvislosti zmínili Zemanova slova o zákazu vytápění zemním plynem od roku 2030.
Bartoš uvedl, že digitální a ekologická transformace mají být výzvou, ne hrozbou. »A prezident má společnost spojovat, ne štěpit,« postěžoval si. Adamová napsala, že se Zeman dopustil řady nepřesností. Odstoupení od dohody, které Zeman navrhoval, by podle ní znamenalo rezignaci na řešení dopadů klimatické změny. Kabinet se podle ní skutečně musí zabývat energetikou, pandemií a rozpočtem. »Nicméně řešením skutečně není odstoupit od společného řešení v rámci EU, jejímž aktivním členem chceme být, ani zvýšení daní zrušením výjimek, jakkoli o řadě z nich se uvažovat dá,« dodala.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) pak uvedl, že Zelenou dohodu nevnímá jako nebezpečí, ale jako realitu. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) zase dohodu chápe jako výzvu a příležitost a nepodporuje myšlenku, aby se z ní ČR vyvázala. Pouze místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) souhlasí s varováním před Zelenou dohodou. Klimatická politika se podle něj musí vrátit od ideologie k racionálnějšímu, odpovědnějšímu přístupu.
»Ve svém programovém dokumentu mají vládní strany napsáno, že Green Deal podporují, což je šílenství ve chvíli, kdy je třeba snižovat ceny energií. Green Deal je založen na tom, že se ceny budou zvyšovat,« shrnula předsedkyně ÚV KSČM Kateřina Konečná s tím, že je tak jasné, jak se k tomu nová vláda postaví. »Jestliže jsme v oblasti výroby elektrické energie, jako v jednom z mála odvětví, soběstační, pak na tom musí profitovat Češi, a ne bohatí Němci nebo Rakušané,« dodala předsedkyně ÚV KSČM.
Unijní exekutiva se v rámci strategie Zelená dohoda pro Evropu snaží nasměrovat členské země EU ke splnění klimatických cílů, na kterých se lídři států včetně českého premiéra dohodli loni. Do konce desetiletí by podle nich Unie chtěla omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990, do poloviny století neprodukovat emise žádné nebo je vyvážit například technologickými opatřeními.
Evropská komise v červenci navrhla, aby byl do roku 2035 prakticky vyloučen prodej nových aut na benzinový či naftový pohon. Komise počítá s průměrnou životností automobilu 15 let, takže v roce 2050 by podle jejích představ neměla v Evropě jezdit prakticky žádná auta s klasickými spalovacími motory.
V prosinci pak EK představila soubor dalších návrhů, například chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli.