Připomíná si dnes doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc. Narodil se 21. března 1947 ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně vystudoval biologii a na filozofické fakultě prehistorii a dějepis. V letech 1973-1975 jako odborný pracovník regionálního muzea v Mikulově připravil do stálé expozice s názvem Kronika Břeclavska obraz regionu od přelomu 19. a 20. století do osvobození Rudou armádou v roce 1945 a osídlení českými lidmi po odsunu Němců. Pro publikaci o dějinách dělnického a komunistického hnutí v regionu zpracoval kapitolu vývoje od poloviny 19. století po V. sjezd KSČ v roce 1929, navázal na ni prof. Silvestr Nováček kapitolou o vývoji do roku 1945. Publikace vyšla v roce 1981 a byla přijata s velkým zájmem.
Jubilant napsal mnoho dalších statí o vývoji na jižní Moravě a přednesl i několik referátů na seminářích k výročím vzniku Československa nebo osvobození Rudou armádou pořádaných např. Klubem českého pohraničí. V roce 1975 byl odborným asistentem na brněnské pedagogické fakultě a v letech 1975-1994 vyučoval již jako docent na filozofické fakultě. Byl místopředsedou jihomoravské Československé historické společnosti a členem sekce této společnosti zaměřené na agrární dějiny Československa po roce 1918. V roce 1982 absolvoval studijní pobyt na Univerzitě Karla Marxe v Lipsku a v roce 1986 na Moskevské státní univerzitě M. V. Lomonosova. Podrobnou informaci o nich přednesl na poradě krajské komise regionálních dějin dělnického a komunistického hnutí, jejímž členem byl v letech 1975-1989.
Do politiky vstoupil Miroslav Grebeníček po listopadu 1989. V letech 1990-1992 byl poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění, předsedou klubu poslanců KSČM.
V letech 1996-2021 byl poslancem Sněmovny Parlamentu ČR a členem výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Jeho vystoupení na těchto schůzích přinášely Haló noviny. V letech 1990- 1992 byl místopředsedou ÚV KSČM a v letech 1993-2005 předsedou ÚV KSČM. Jeho projevy z let 1990-2000 byly vydány v publikaci Prameny naděje z roku 2001.
Po listopadu 1989 se stal terčem nevybíravých kampaní plných nenávisti a ran pod pás. S pozadím útoků na sebe i na svého otce se vypořádal v knize Hradba vzdoru z roku 2009 uvedením faktů a s důkladným vyvrácením lží. V roce 2019 vydal obsáhlou knihu Ve znamení kříže o působení katolické církve u nás s objasněním problematiky tzv. církevních restitucí.
Své krédo Největším problémem současného světa je kapitalismus uplatňuje v Haló novinách články o současné situaci u nás i ve světě, důsledně vždy z hlediska těch, kteří se živí každodenní prací, pokud ji ovšem v podmínkách po listopadu 1989 mají. Vždy pomáhá pochopit situaci, v níž se nacházíme, i za vlády Petra Fialy, plné slibů o nápravě situace po vládě Babišově. Současně se věnuje odkazu klasiků marxismu-leninismu při výročích Karla Marxe, Bedřicha Engelse nebo V. I. Lenina.
Blahopřejme Miroslavu Grebeníčkovi k jeho významnému životnímu jubileu, přejeme mu pevné zdraví a do dalších let života nadále ostré pero příkladného marxistického historika, skromného člověka. Připojuji se velmi rád.