Trochu jsem poopravil název, ale myslím, že vhodně. To není z mé hlavy, to jsme slyšeli v různých návrzích soc. dem. vlády nejednou před volbami.
Jako bílé šrotovné, nebo automobilní šrotovné. Jednou chtěla vláda přispět na výměnu starých aut, jindy na výměnu bílých spotřebičů. Jako mrazáků, lednic, mikrovlnek, nebo jiných podobných spotřebičů s větším energetickým zatížením. Nic z toho tenkrát neprošlo, protože to bylo odmítnuto jako socialistické rozhazování…. Asi na tom něco bude. Proč někomu přispívat v kapitalizmu na předměty dlouhodobé spotřeby? To zvládá dobře neviditelná ruka trhu. Ale zabírá starost o životní prostředí, to je asi populární. Protože „za komunizmu“ se „devastovaly všechny oblasti života a zejména ekonomika“. To je historický citát Václava Havla. A to politicky působilo. Takže jsme znovu zvedli citlivé téma. Ale problém je podle mého názoru jinde.
Žádný nový kotlík se nemůže bránit tomu, co do něj hospodář vloží. Nikdo neuhlídá, že se najde na dvoře kousek dřevotřísky. Která nám prověří čichové orgány. Vždy se do kotlíku dá to, co si myslíme, že se to spálí.......Problém s nepotřebnými nebo už s nechtěnými věcmi dost dobře popsal Jan Neruda v příběhu s názvem – Kam s ním. Důležité je, jak si počínáme se zapalováním zdroje tepla. Ať máme kotlík jakýkoliv, tak nám při zapalování čadí. Kromě plynového. Jde o to, kolik dáme papíru a jaký. Kolik dáme třísek a jaké. Vždy se bude valit kouř, než se obsah rozhoří. To je přeci logické. Potom přidáváme menší a větší polínka…..Uhlí se smí spalovat, tak než se rozžhaví, jde o stejný problém. Největší zradou bylo nabádat lidi, jaké topení si mají pořídit. Přímotopy, plyn, na tuhá paliva….Veškeré palivo se po převratu dost zdražilo, nejvíce asi elektřina a plyn. A dnes se divíme, že se lidi vrací k tuhým palivům. Proběhla a probíhá úspěšná plynofikace, to byl dobrý počin. Takže nejlepší by bylo pořídit si plynové kotlíky. Zapneme, navolíme čas, teplotu a jdeme na procházku. Vše se děje automaticky, přírodní prostředí se po době „komunizmu“ zlepšuje. Sám mám kotlík na tuhá paliva dvacet let, a když zapaluji s minimem papíru a s drobnými třískami, tak není problém. Ale většina majitelů domků přišla o iluze a to je příčina kotlíkového šrotovného. Tedy dotací na to, co stejně téměř nic nepřinese. Podle mě je to plýtvání, které stejně zaplatí daňový poplatník. Je to ale atraktivní. Horší je, že mnozí lidé čekali frontu i přes noc. České plynárny se prodaly na trhu ponejvíc do Německa a majitelé musí přeci vydělávat. Vrátit se k tuhým palivům znamená velká starost pro domkáře i pro obyvatele kolem, kteří bydlí v „králíkárnách“ a nikdy jinak nebydleli. A i ti přispívají na šrotovné. Domkáři si shání dřevo různě. Dohodnou se s lesákem, pořežou stromy, nakrátí, odvezou domů, složí, naštípou a uklidí. Nemluvě o drnčení okružních a motorových pil. A rachot otravuje sousedy, kteří mají plynové topení…….Při zatápění mnohde ve stejný čas je při nevhodném atmosférickém tlaku vzduchu nedýchatelno. Proto je podle mého názoru kotlíkové šrotovné nepovedené. Jak už jsem naznačil, nejlepší by bylo zlevnit plyn a lidi si samy plynový kotel pořídí. Ale to by nebylo tržní. Potom je otázka, je – li starost o přírodní prostředí upřímná.