Čtvrt století probíhá nejen v našem městě podivný vývoj. Téměř vše kolem nás se změnilo k nepoznání, ale člověk se tomu přizpůsobil. Všechno současné i budoucí podléhá ekonomickým výsledkům, ale trochu jsme se upoutali na zástupné problémy.
Divil jsem se tomu, že nám kolem kostela k lesu jezdí nákladní vozy se zeminou a potom s kameny a dalším stavebním materiálem. Nedalo mi to a šel jsem na procházku k lesu u zahrádek. Zaujala mě oprava cesty, kde byla předtím spíš jen pěšina. Přišel jsem ke křížku a pokračoval. Náhle vidím nějakou střechu, což mě překvapilo. Nebylo to žádné obydlí, přišel jsem ke kapličce. Podivil jsem se krásné nové malé stavbě. Přesnější informace jsem si potom přečetl ve zpravodaji. Když máme kapli také v poslanecké sněmovně parlamentu ČR tak……Tím jsem se trochu tajemně dostal k podstatě věci, kterou mám na mysli.
V ČR stavíme nové kostely, kláštery a kapličky, obnovujeme křížky po cestách, ale máme přeci jiné starosti. Možná budeme stavět i minarety…..Viděl jsem na vlastní oči nový klášter, jako „pobočku“ areálu kláštera v Teplé, který je několik kilometrů poblíž Teplé. Jako člen kulturní komise Karlovarského kraje jsem tam byl před časem s kolegy. Všude ticho, jen věžní hodiny oznamovaly zrovna pátou. Mniši byli v té době asi na mši. Otevřeným oknem bylo možno uvidět interiér kuchyně – soudě podle vybavení – luxusní v nerez provedení. První, co mne napadlo, bylo, jak se dnes stravují pracující lidé v továrnách. Dnes většinou nemají závodní jídelny v té podobě, jak jsem to zažil já, kdy závod zabezpečoval ve vlastní kuchyni výrobu jídla – tedy uvařily jej kuchařky, též zaměstnankyně závodu. Měli jsme prostornou jídelnu, vše v areálu závodu. Byl to luxus, málokterý zaměstnavatel by si jej dnes mohl dovolit. Dnes se vše zajišťuje „dodavatelským způsobem“.
Církve v restitucích získávají majetek, a to i takový, který jim nikdy nepatřil a ještě obdrží miliardy náhrad. Nemám nic proti věřícím spoluobčanům, každý byl nějak vychován a něčemu věří.
Ale v našem státě 70 – 80 % obyvatel nevyznává žádnou víru, jsou ateisté. Proto tento vývoj není přínosem pro většinovou populaci.
Svoje zamyšlení ukončím asi takto: naše nová kaplička je sice pěkná,ale nic nového nemůže přinést. Dozvídám se, že do roku 1945 tam byla.
Je toho přece víc, co je přežité. To by se také mohlo začít ve školách vyučovat náboženství. Zpátečnictví je podle mého názoru nesmysl. Pokrok lidské společnosti v mnoha oblastech, vědecké a technické vynálezy nás posouvají kupředu. To je jako bychom našim ženám místo automatické pračky dali do ruky valchu. Když doznívají výsledky MS v hokeji tak se ptám: co takhle odebrat chlapcům přilby z hlavy nebo kamery z branky? Také to bylo dříve jinak. Je to absurdní že? Spíš bych obnovil Rukavičkářský závod Abertamy. Zasloužil by si to i masokombinát v našem městě. Nemůžu opomenout problém s lékařem, který se snad brzy vyřeší… A tím se vracím na začátek, že vše je v ekonomice.